Úvaha o čase
Přemýšlel někdy někdo z Vás o čase? O jeho skutečné hloubce, o jeho skutečném načasování, principu, klamu, rychlosti atp.? Určitě většina lidí se touto otázkou zaobíralo jen na povrchu, jakoby se jehlou píchali do prstu, ale ve skutečnosti by si měli propíchnout dlaň. Napsala jsem, že čas neexistuje, že jen lidé jsou a zanikají, že čas nemůže být, protože nezačal a neskončí. Myslela jsem to alegoricky. Tak jak berou lidé čas tady na Zemi, je moc jednoduché. Přepočítají si už jen, kdy se otočíme kolem zemské osy, kdy měsíc oběhne svou dráhu, kdy se otočíme kolem Slunce. Vypočítáme z toho minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky, ale co to má společného se skutečným časem? Tento čas je jen přibližný, neúplný časový úsek v pravidelném intervalu. Hodiny, přístroj, který je nastaven, aby ručička obíhala dráhu, za pravidelnou dobu. Ale se skutečným časem „Atum“ to nemá nic společného. Čas je nestálý a nekonečný. Hodiny nám v tomto ohledu neříkají skoro nic, zastaví se a čas běží dál. Někdy rychleji, někdy pomaleji ve své nekonečnosti tam a zpět a okolo. To, že je čas stálý, je jen mylná domněnka lidí. Čas je jako kapalina, která se vypařuje a stává se znovu kapalinou. To je pravá podoba času. Někdy máme pocit, že čas ubíhá rychle, jindy se vleče a není to jen z okolností, zda se nudíme či tak něco. Každý to nepocítí stejně. Naše mysl se snaží být v kolektivním lidském čase a řídí se jím. Přiznávám, že kdybychom se tomuto lidskému řádu vyhýbali, nastal by u většiny lidí chaos. A ne každý má mysl v takové hloubce, aby čas „Atum“ přijal. Atum je slovo z latiny, u kterého není význam zcela jasný. Slovo atum čili znamená – úplný, neexistující, veškerenstvo, nerozlišné, všechno, nic, dokonání, neexistence aj.. Kdo v těchto slovech vidí spojitost, je krokem k poznání. Někdo kdysi prohlásil, že času vládne anděl Eth, a že mu čas kape pod rukama, dokážete si to představit? Vidíte tam nějakou spojitost s „Atum“ časem? Kdo ano, otevřel si zas kousek jsoucna i nejsoucna. Poznají lidé čas mezi přítomností a brzkou budoucností, která je rázem minulostí? Nepřijde vám, že to splývá v jedno? I jediná myšlenka vám zabere tyto tři úseky ve všech chvilkách. Bohužel většina lidí, si to umí představit jen na delší časovou trať. Ale ta jejich dlouhá časová trať, že si řeknou, včera byla minulost, dnes je přítomnost a zítra bude budoucnost, se skládá z milionů minulostních, přítomnostních a budoucnostních mini chvilek. A navíc, co je pojem „teď“? Stačí, abyste to jen vyslovili, a v hloubce rozluštíte posuny. Lidé často říkají, že pro každého znamená čas něco jiného, ať se zeptáme člověka, co o minutu zmeškal let, ať se zeptáme školáka, co během chvíle neudělal reparát a ztratil celý rok atp.. Skutečný čas s tímto nemá zas tak moc společného. Uvnitř jsme to my a čas tu bude, i když ulétlo letadlo, i když se nepovedl reparát. Je to okolnostmi, nikoliv časem. Čas je to nejcennější co máme, v něm si můžeme uchovat lásku, vzpomínky, mysl, zdraví, podobu, všechno. S časem by se mělo zacházet tak, jakoby se měl každou chvilkou zastavit. Mělo by se s ním zacházet moudře a s dobrými úmysly, on nám to oplatí. Nakonec chci podotknout, že ten kdo dokáže pochopit hloubku a skutečnost času „Atum“, tak ten dokáže pochopit i většinu alegorií a skutečností kolem nás…
Napsáno v roce 2009, A. K. Veliká.
