Kapitola 6
Utekl jsi mi. Měli jsme jít po focení všichni na večeři, jenže tobě napsala ona a tys zmizel. Ani ses nerozloučil. Měl by ses stydět. Políbit mě a odejít? To je novodobá Popelka? Nenechal jsi ani střevíček. Jen poloprázdnou sklenku šampaňského a papírek od čokoládového bonbónu. Sklenku do sebe vyklopím a obal ukrývám do kapsy. Když jsi tu čokoládu jedl, rozbalil jsi ji pusou a až budu v posteli, ten papírek se bude dotýkat i mých rtů. A tvé trenky z focení budou jezdit po mém obličeji i intimních partiích. A budu myslet na každý detail tebe z dnešního setkání.
Pociťuju nutnání ti napsat, ale musím být trpělivá. Kromě vzpomínky na dnešní den mě utěšuje myšlenka, že čtu tvé zprávy. Tys jí o nás neřekl. Děláš jako by nic. Prostě focení bylo v pohodě. Nic víc. Tajíš nás. Uchováváš si mě jen ve své hlavě. A to je romantický. My jsme romantičtí. Možná ujetí a pošahaní, ale jsme to my.
Je to dva dny a ty ses mi neozval. Žiješ si dál svůj skromný život. A zapomínáš, že já jsem tvůj život. Ale neboj, naštěstí pro tebe, já mám nad námi kontrolu, já nás posunu dále. Urgovala jsem fotografa a vybrala naše nejpovedenější fotky. Jsme nádherní. Nechám to zvětšit do lidský velikosti a zarámuju si to vedle postele.
Posílám ti e-mail s vybranými fotkami.
A ty nic. Mlčíš. Ignoruješ mě.
Posílám ti smsku, zda ti e-mail dorazil, i když vím, žeš ho přečetl.
A konečně odpovídáš.
Viděl. A čím dál víc přemýšlím nad tím, zda to byla jen náhoda?
Ha. Já to věděla. Máš mě v hlavě jako já tebe. Nezáleží na tom zda to náhoda byla nebo ne. Záleží na tom, žes mě líbal. Záleží na tom, že ses nesbalil a neodešel. Záleží na tom, že ses mě dotýkal. Záleží na tom, že ses se mnou zase smál. Záleží na tom, že jsme byli spolu a užívali si to. Ať už si to přiznáš nebo ne.
Odepisuju: Náhody jsou krásná věc. Možná to bylo znamení.
On: Znamení čeho?
Já: Že k sobě patříme.
On: Nepatříme.
Dobrá. Odpouštím ti tvou umanutost. Je čas bod tři doplnit. Donutím tě věřit na náhody, na osud, na nás.
Urguju Alenu a ta během týdne zařídí polepy výlohy obchodu našimi třemi nejlepšími fotkami. Odesílá to do agentury a ta ti posílá e-mail s fakturou o vyplácení peněz a přikládají přílohu – výsledek, jak ta výloha vypadá. Poděkuješ jim, ale dál to nekomentuješ.
Je na čase se o náš pracovní výkon podělit se světem. Měl bys to vidět všude. A hlavně tvá holka by si zasloužila spatřit, jak vypadá skutečná láska. Aspoň má šanci ji pak taky najít. Samozřejmě úplně jinde. Ty jsi můj a já tvoje a jiné řešení neexistuje. Jsem pyšná na to jaká jsem obchodnice. V bártrovém obchodu jsem prostě dobrá a díky tomu bude naše fotící veledílo součástí mediální kampaně a uvidíš nás všude. Na sociálních sítích. V metru v kterém občas jezdíš. Na sloupu vedle tvého bytu. Na pár bilbordech po Praze. V magazínu, který má ráda ta tvoje. No jo. To víš, že bych jí to nejradši poslala pod nos osobně, ale já jsem trpělivá a hodná holka. Já ti nechci kazit vztahy. Zkazíš si je sám. Protože pochopíš, že je to pro tebe nejlepší. Každý získá to, co chce. A ty vlastně taky. Díky mě tě jako modela budou chtít na každé pořádné akci. A ty si to zasloužíš. Protože máš mě.
