Napojení – TO ONO
Četla jsem, že když má člověk deprese, může to být způsobeno tím, že nad věcmi moc přemýšlí. A zřejmě je to pravda. Taky záleží, zda je to škodé či neškodné přemýšlení nebo uvědomování si. Přemýšlení dává prostor pro pochybnosti. Záležitosti v myšlenkách se dají snáze změnit než v situaci, kdy si něco uvědomujeme. Uvědomění je kámen, který se nedá lehce obrousit, vzato pouhé myšlenky jsou tvárné jako modurit.
Rozhlížím se kolem sebe a nevidím to.
Nevidím to, co tak moc vidět chci.
Přeji si to vidět. Procítít. Nechat se tím unést.
Nejde to. Není to tu.
… Tak takhle to začalo … Věděla jsem, že potřebuji něco, nějaký impulz, aby mi všechno do sebe zapadlo. Aby to bylo jako puzzle a měla z toho dobrý pocit. Kroužilo to kolem mě a já to v tuhle chvíli ještě neviděla. Neuměla to uchopit a popsat. Ale víte jak svět funguje. Dostanete to, co chcete. A mě si to našlo…
Lidi vedle sebe sedí u stolu a každý je pohlcen realitou svého telefonu. Takový malý Vesmír, který si každý přizpůsobí podle sebe. Internet, sociální sítě, hry a další nekonečné spektrum aplikací, které nám mohou usnadňovat život, pomáhat v sociální komunikaci na dálku, zabíjet čas či plánovat a podobně, ale co dělá náš mobilní Vesmír s jistotou, že odvádí naší pozornost z reality, která je teď a tady. Od člověka se kterým třeba sedíte u stolu.
… Takhle jsem se cítila. Rozhlížela se. Pozorovala svět. Křičela po pozornosti. Ale problém je v jedné kouzelné věci. To já nedávala pozornost tomu, že hledám pozornost tam, kde ji nemůžu najít. V lidech, kteří jsou zaneprázdnění svou nepozorností. Došlo mi to. Uvědomění. Složené z tisíců myšlenek.
…
Pořád jsem v životě hledala něco, co mi dodá ten drive do života, to vnitřní uspokojení a štěstí.
Je spousta krásných věcí, co mi přinášela chvilkové potěšení, ale žádná koupě, opravdu ničeho – auta, bytu, kabelek a dalších drahých věcí dlouhodobé štěstí nepřinese. Určitě ten pocit znáte, chcete víc a pak si to ani neužijete nebo si toho tolik nevážíte a hledáte zase něco, co by vám přineslo radost. Nechci aby to vyznělo, že jsem nevděčná rozmazlená fiflena, co chce všechno, nemá nic a má z toho akorát tak blbej pocit. Ale právě pocit je tím klíčem. Takže vlastně jsem taková občas byla. Většinou co popíráme nebo se nás nějak dotýká a v horkých rekacích na to reagujeme s námi souvisí nejvíc. Každopádně práce s myslí je ta nejzajímavější a nejlepší věc, co pro sebe každý může udělat. Když pochopíte své chování, jednání, reagování, emoční nastavení a vaše vnitřní i venkovní algoritmy, máte vyhráno, protože máte plnou kontrolu nad svým životem a o to tady jde. Můžete namítat, že plnou kontrolu nad svým životem máte, že Vás vůbec neovlivňují reklamy, marketingové strategie, okolní situace, věci kolem vás, chod a pravidla společnosti a podobně, můžete tvrdit, že i když vás to ovlivňuje, vy se rozhodujete a rozhodujete se tak sami dle svého uvážení, nikoliv proto, že jste ovlivnění k předpokladu určitého rozhodnutí. Je přeci normální chtít nové hezké věci. Je fajn držet krok s trendy a módou. Proč si nekupovat nové a lepší a modernější věci? Je normální chtít novější a lepší auto. Je přeci normální chtít velký dům se zahradou a garáží, kam se dají narvat všechny ty krámy, a když to nemůžete mít, je přeci běžné si vzít hypotéku, úvěr nebo milion dnů v práci navíc. Je to normální nebo jsme se jen rozhodli žít a následovat konzumní život, který nám stejně štěstí nepřinese? Komu ano, a pokud si to jen nenalháváte a dokážete v tom najít to ONO, tak všechna čest. Ale já došla k závěru, že mně to nestačí. Já takhle žít nechci. A NEBUDU. Je každého rozhodnutí, co uděláte se svým životem. Jen je dobré se zastavit, nadechnout, rozhlédnout, zamyslet, zamyslet se znovu, zamyslet se po padesátý, prozkoumat všechny varianty vašeho vnitřního Vesmíru a jejich dimenzí. Ano, nedělám si prdel. Musíte mít důkladnější analýzu svého já než o Vás ví Google, Meta, Amazon, Apple a všichni dohromady. Nebuďte cookies jiných, buďte svou vlastní sušenkou.
Rozhodla jsem se, že začnu s minimalismem. O tom jaké jsou mé první kroky, jak mi to jde a nejde, s čím začínám, a jak mě to napadlo – hned v dalším blogovém příspěvku za dva dny. 🙂
BTW: Budu se zbavovat spousty věcí, tak Vám doporučuju číst blogové příspěvky či sledovat mé sociální sítě (IG: @iamalexandravelika Twitter: @alexavelika), protože budu štědře rozdávat něco prodávat a něco prostě vyhazovat.
