Vztahy puchýře a boty
Koupila jsem si nové boty do kterých jsem se zamilovala hned na první pohled. Je to asi tři roky. A každý rok, když je zima si je obuju jednou nebo dvakrát a vždycky se mi na patách vytvoří ošklivé puchýře. Hold když se nám něco líbí a chceme to nosit tak to zkoušíme znovu a znovu dokud si to nesedne nebo to bolí tak, že se to nosit prostě nedá. Se vztahy je to to podobný. Zamilujete se a buď si to perfektně sedne a nebo to bolí, a to co bolí, se těžko rozchodí. Většinou ty boty končí v botníku, kde se na ně jen koukáme nebo se jich zbavíme úplně.
Každá máme nějaké boty oblíbené, které když nosíme hodně často, tak se opotřebovávají a vyžadují větší údržbu. Musíme se o ně dobře starat pokud chceme, aby s námi vydržely dlouho. Taky z nich po čase už nemusíme mít takovou radost a ta péče už nás nebaví a jsou pro nás nudné a obnošené a koukáme pak po jiných. Jenže když je skutečně vyměníme, riskujeme opět ty puchýře, ale i pocit něčeho nového a příjemného. Je to se vztahy stejné? Je snadnější skočit do něčeho nového nebo opečovávat něco, co se rozpadá?
Holky, které mají mnoho oblíbených bot to mají taky těžký, protože obout si je v daný okamžik mohou jen jedny. A střídání bot asi není to pravý. Může to být zábava, ale pak jednoho dne můžou začít váhat, zda si neměly obout ty druhý, ty třetí nebo úplně jiný…
A chození na boso? Rozhodnout se žít bez lásky? To vyžaduje hodně odvahy a bolesti, ale všechno přebolí a chodidla si zvyknou. Protože to co je skutečné jsou naše nohy, jsme to my. A to si vyžaduje tu největší péči. To jaké boty zvolíme a jak o ně budeme pečovat záleží na nás.
