Stagnace nebo vysoké nároky?
Asi to zažil úplně každý. Počáteční nadšení vystřídá fáze, kdy se skoro nic zajímavého neděje. Ono ani nejde o to, aby se něco zajímavého dělo, ale aby se něco dělo. A v mém minimalizování probíhá malá stagnace.
Není to tak, že bych to vzdala. To vůbec ne.
Zbavila jsem se spousty věcí, dokonce jsme s dcerkou probraly celý její šatník a metodou Marie Kondo jsme daly pryč víc než 60 % jejího oblečení. Proč by měla nosit to, co se jí nelíbí a nedělá jí radost, že?
Takže ano, kus po kusu jsem se ptala: ‚‚Dělá ti to radost?‘‘
A ona v tom měla hned jasno a bavilo jí to. Což byla vlastně fajn aktivita pro obě. Poznala jsem její styl. Nenávidí knoflíky a i ten nejmenší knoflík je pro ni velké NECHCI. Na hračky jsme se ještě nevrhly. Ale jelikož chce předělat pokojík do stylu berušky Miraculous půjde nám to docela snadno. Ale to si necháme na léto.
Podle Marie Kondo jsem roztřídila i knihy a pak veškeré papíry. U knih jsem se bála, že to bude náročný, protože jsem knihomil. Ráda knížky sbírám. Mazlím se s nimi a však to znáte. 😀 Nicméně to byla rychlovka a sama jsem byla překvapená, jak jsem v tom měla rychle jasno. Mám tu dvě velké tašky, které si kamarádky proberou a zbytek půjde do knihobudek. Je fajn mít v knihovnách jen to, co jsem ochotná doporučit a co doopravdy chci. Možná bych na ty knížky mohla udělat TikTok video. Uvidíme. Co se týká papírů tak to bylo za trest a trvalo mi to fakt dlouho. Ale naštěstí je to za mnou.
Btw. nespojuju Marii Kondo s minimalismem, jen v začátcích tohoto procesu jsou její medoty nápomocné. Ono je jednodušší začít mít jen to, co člověku dělá radost a pak přejít na to, co jen potřebuje. V některých věcech to už takhle i mám. Ale ne všude. Jak jsem řekla je to proces a ten proces mě baví.
Co dalšího jsem v minimalizování udělala? Vlastně nic moc. Poslouchám minimalistické podcasty, shlédla jsem vše o minimalismu a třídění věcí, co je na Netxlixu dostupné a dál snila o tom, jaké by bylo žít v Tiny Housu. Mohla bych si domluvit pro začátek alespoň víkendový pobyt.
Možná zas tak moc nestagnuji. Jen mám asi vysoké nároky. Ano nejraději bych ze dne na den měla jen pár kusů oblečení a jeden talíř a hrnek na všechno, ale asi to chce čas a musím být trpělivá.
Naposledy jsem sem psala cca dva měsíce na zpět. A jestli jsem si za tu dobu něco koupila? Přiznávám se. Koupila. Jedny chlupatý pohodlný bačkory. Chtěla jsem je. Možná i potřebovala. Všechny ostatní bačkory jsou napůl rozkousaný, nepohodlný a je to většinout tak, že s nimi hrajete hru, kde je ta druhá. Můj pes má v oblibě vítání s bačkorou v tlamě, takže jsem si řekla, že u těchto nových si budu dávat pozor a střežit je tak, aby se k nim vůbec nedostal. A zatím se mi to daří. 🙂 Pak jsem si koupila spodní prádlo se župánkem. Chtěla jsem se cítit sexy a jelikož si občas přivydělávám jako tanečnice, tak to berme jako pracovní oděv, který je prostě potřeba. Pracovní věci se v minimalismu nepočítají. Takže sem zahrnuji i selfie držák se světlem pro lepší fotky. To jsem sice ještě nepoužila, ale jelikož vypomáhám na sociálních sítích pro nějaké podniky, bude se to hodit. A taky bych se mohla už nějak líp vyfotit, docela to flákám. A to je všechno. Takže koupě těchto tří věcí za dva měsíce je docela fajn ne?
V čem jde momentálně minimalismus bokem je moje pracovní vypětí. Tvořím teď web a koncept pro speciální rozlučky se svobodou. Dále rozjíždím podcast s kamarádkou Angie o tom, jak mít život pod kontrolou. Pokračuju ve psaní třetího dílu trilogie. Taky přemýšlím, jestli má cenu dělat křest druhé knihy, když už je vydaná nějakou dobu, ale nyní už nejsou omezení, tak bych mohla…
No nic. Pomalu ale jistě stále minimalizuju a budu to nadále zaznamenávat. 🙂
